www.kuttelwacher.cz

Dnes je:

Svátek dnes má

Reklama

Hlavní stránkaSeznam RubrikKe staženíodkazyAnkety na webu15 nejčtenějších článkůNavštěvní knihafotogalerieFAQ    
  Rubriky
mínus Genalogie
mínus Informace
plus Kutlákoviny
plus Rody, Klany,
plus Server
mínus Veselá nota

  Nástroje
P?ihla? se
Roz?í?ené vyhledávání
web mail
sonna.com.ua

  Údaje







Na tachometru stránek je
p?ístup? od srpna 2004

Na www.kuttelwascher.cz práv? je
Optimalizováno pro Fire Fox Získejte Firefox!

z Vyso?iny

Brigádní generál ? Letec RAF Karel Kuttelwascher

Vydáno dne 04. 11. 2008 (7458 přečtení)

Po p?ldruhém roce odmlky a slib? napsání vzpomínek na na?e slavné jmenovce, kone?n? dochází k uve?ejn?ní n?kolika p?ipomenutí ?ivotních rozhodnutí a pak i slavných ?in? v jeho ?ivot?. купить зеленый кофе в интернете

D?tství a ?kola

?ivot v Rakousko-uherské monarchii do roku 1918 nebyl pro po?etné rodiny jednoduchý. V?bec ne pak v prost?edí ?eskomoravské vyso?iny, kde ob?ivou ?asto bývalo n?kolik akr? zem?d?lské p?dy, nebo zpravidla krátkodobé ? sezónní zam?stnání. V tomto prost?edí ve Svatém K?í?i u Havlí?kova Brodu se narodil jako jedno ze ?esti d?tí dne 23.10.1916 rodi??m Josefovi a matce Kristin? syn Karel. Studium na Ve?ejné obchodní ?kole v tehdej?ím N?meckém Brod? mu umo?nilo v období první republiky se p?esídlit na pr?myslové kladensko. Nástup fa?ismu v N?mecku mobilizoval zájem republiky ochránit zjevn? ohro?ený stát a tak Karel t?sn? po dovr?ení 18 roku v roce 1934 nastoupil vojenský výcvik s ur?ením pro letectvo. Leteckou ?kolu absolvoval v Prost?jov? s výbornými výsledky jako jeden z nejlep?ích student?. Po ukon?ení letecké ?koly v b?eznu 1937 byl za?azen jako stíhací pilot k 1.leteckému pluku v Praze, pozd?ji k 32.stíhací letce v Hradci Králové, kde odlétal na r?zných strojích velký po?et hodin a v hodnosti ?eta?e získal neocenitelné zku?enosti pro dal?í jeho za?azení v letectvu.

Okupace ?eskoslovenska a út?k p?es Polsko do Francie

15.b?ezen 1939, vpád Hitlera do ?eskoslovenska, demobilizace armády p?eru?ila na t?i m?síce jeho profesní dráhu v ?SR. Se ?esti kamarády a svým star?ím bratrem Janem ilegáln? p?es polskou hranici dne 14.?ervna 1939 opustili ukryti v nákladním vlaku na?e území a ji? 25.?ervence.1939 s devadesáti dal?ími ?eskoslovenskými letci se v Gda?ském zálivu nalodili na ?védský parník a i kdy? slo?itým zp?sobem se tak 31.?ervence 1939 dostali na francouzskou p?du. Nekoncep?nost francouzských dal?ích zám?r? p?ed napadením Francie donutila Karla vstoupit do cizinecké legie a podrobit se p??áckému výcviku v Severní Africe. Vstupem Francie do války se pak za?al napl?ovat jeho sen bojovat proti n?meckému fa?ismu jako stíhací pilot. V nov? vytvo?ené skupin? ?eskoslovenských pilot? za?al pro Karla k?est ohn?m na nebi s n?meckou Luftwaffe. Tady nad Francií se za?aly ji? s?ítat úsp?chy vzdu?ných souboj? s nep?ítelem, kde sest?elil nejmén? t?i n?mecké bombardéry. Opojení ze st?etu netrvalo v?ak dlouho. Kdy? v ?ervnu 1940 Francie s N?meckem uzav?ela p?ím??í v Compiegne pro Karla to znamenalo podstoupit dal?í pouť, bez vize, která zem? je p?ijme. Po p?eletu do Al?íru p?ejel s dal?ími devíti ?echoslováky do Maroka do Casablanky a s pomocí britských diplomat? je vzal na palubu jeden z posledních britských k?i?ník?. Tak se dostali do Gibraltaru, kde p?estoupili na dal?í lo? v domn?ní, ?e ta je dopraví do Kanady.Tam se ji? nacházelo dal?ích 30 pilot? a 14 ?eskoslovenských mechanik?. Dobrodru?ství na této malé lodi plující v konvoji spo?ívalo v kli?kování oceánem, aby se vyhnulo n?meckým ponorkám a trvalo 21 dní ne? se vylodili v Cardiffu v ji?ním Walesu.

Hledání nového úto?i?t? po n?mecké okupaci Francie.

V m?st? Cardiffu byli skv?le p?ijati Brity a pro Karla se stalo osudným také pro to, ?e se zde o ?ty?i roky pozd?ji stal otcem dvoj?at. Po p?istání 17.6.1940 v Hendonu nastává pro 30 ?eskoslovenských pilot? za pomoci legislativních formalit dr. Edvarda Bene?e s britskou vládou nová pozd?ji tak uznávaná britská anabáze. M?síc poté se ji? formovali ?eské perut?, které po boku RAF VR s hodností v letectvu tou nejni??í se za?ali p?ipravovat na boj s Luftwaffe. Jejich zku?enosti, zvlá?t? v bojích ve Francii byly vysoce uznávány, tak?e d?íve dosa?ené hodnosti brzo op?t získali. 3.10.1940 ji? Karel Kuttelwascher nastoupil slu?bu u slavné l.perut? ve Witteringu v Lincolnshiru a z?stal v jejích ?adách tém?? dva roky. Název této slavné bojové jednotky RAF m?lo p?vod ji? v roce 1918. Jména a výsledky této jednotky operující na strojích Hurricane odpovídala zvu?ným jmén?m v této peruti. Do ní Karel doslova ?zapadl? a p?i pom?rn? jen základní znalosti angli?tiny se po krátké dob? jednoho m?síce cvi?ných let? velice rychle seznámil s ovládáním Hurrican?. 15.prosince 1940, kdy ji? oficiáln? skon?il boj o Velkou Britanii se l.peruť p?est?hovala do Northoltu na okraji Londýna a Karel inspirován úsp?chy svých kamarád? v bitv? o Britanii se navrátil do jím tak o?ekávané frontové linie.

Vstup do vzdu?ných bojových akcí nad Velkou Britanií.

Poslání stíha?? bylo jednotlivé napadání pozemních cíl? na druhé stran? kanálu ve Francii nazývané ?rhubarbs? /ude? a ute?/ a jako doprovod bombardér?. Napadali n?mecké Messerschmitty a to se ani neobe?lo bez vlastních ztrát, nejen letadel ale i kamarád? .Svoji psychicky vy?erpávající ?innost kompenzovali odreagováním na tane?ních zábavách. V únoru 1941 se seznámil s dívkou jménem Ruby, a to pak p?erostlo v lásku. 8.dubna v ranních hodinách odstartoval s dal?ími ?ty?mi Hurricany na hlídku do 4500m. Byli navedeni do 9000m, nad st?ední ?ást pr?livu La Manche, kde se náhle st?etli se t?emi n?meckými BF 109. Nastal letecký souboj, kde se s kamarády pod?lil o ka?dého z nich. Jeho objekt n?kolikrát atakoval, pálil i ze 140m vzdálenosti a poslední smrtelnou dávku dostal Messerschmit ve 300m vý?ce. Tak si Karel p?ipsal sv?j první prokazatelný úsp?ch v RAF na území Velké Britanie. Za to byl vyznamenán ?eskoslovenskou medailí ?Za chrabrost?. N?mecká Luftwaffe se zna?nou leteckou výzbrojí dokázala také z 10. na 11.5.1941 v p?íhodném po?así nasadit na jediný no?ní nálet na Londýn 550 letoun?.

Naru?ování p?esunu námo?ních plavidel.

22.6.1941 zahájil Hitler operaci Barbarossa (invazi do Ruska) a tím do?lo k p?eskupování n?mecké vále?né techniky. Tomu se p?izp?sobil letecký zp?sob boje na obou stranách. Dne 12.2.1942 na?ídil Hitler p?esun bitevních k?i?ník? Scharnhorst a Gneisenau a t??kého k?i?níku Prinz Eugen z francouzského p?ístavu Brest (za podpory ?esti torpédoborc? a 34 rychlých ?lun? a ?ady protiletadlových lodí v?etn? ochrany stíhacích sil Luftwafe) do Norska. Po zji?t?ní pohybu tohoto vojenského kolosu, který byl na britské stran? nazván Channel Dash (Výpad Kanálem) nasadilo britské velení ?A? letku l.perut? 6 Hurrican? a ze 129.perut? 12 Spitfir?, které m?ly slou?it ve formaci jako podpora Hurrican?. Po p?eletu Doverskou ú?inou zahájily operaci ?roadstead? (rejda) útok na lod? z malé vý?ky. Postupn? klesaly a? do vý?ky 15m nad hladinu mo?e. Kdy? zaúto?ily, do?lo doslova k hr?zostra?né bitv?. Zleva ve formaci 3 pár? operoval v levé sekci Karel Kuttelwascher, který v celé akci byl prokazateln? nejúsp??n?j?í (po?kození torpédoborce). Ze ?esti Hurrican? se na základnu vrátily bohu?el jen ?ty?i. P?es zna?nou p?esilu vále?né námo?ní flotily, která se st?elbou bránila pustit si letadla do své blízkosti, nedokázala zabránit odvá?nému napadení. Po této úsp??né akci p?evzal velení letky a byl pový?en do F/O. To bylo také svatebním darem. O?enil se s rodilou Angli?ankou Ruby dne 21.2.1942.

Zahájení no?ních p?epadových operací.

Zahájení p?epadových operací zpravidla v no?ním ?ase se datuje od za?átku dubna 1942. Bylo vyu?íváno ?asu dvou týdn? kolem úpl?ku, kdy letc?m vyhovoval m?sí?ní svit k orientaci a k vyhledávání nep?átelských bombardér?. Karel byl pot??en p?íle?itostí ?nav?t?vovat? nad nep?átelským územím N?mce v jejich doupatech. No?ními lety byl doslova posedlý. Znamenalo to ov?em ve volném denním ?ase relaxovat, o?i si chránit slune?ními brýlemi tak, aby v rozhodném okam?iku no?ního napadení nedo?lo ke ztrát? ani zlomku vte?iny. Jakmile pozorovatelé RAF oznámili pohyb bombardér? p?es kanál, bylo nutné odhadnout ze kterého místa zpravidla z francouzského území vzlétly a tehdy okam?it? do vzduchu ?lo n?kolik pilot? RAF. Ty pak krou?ili nad n?meckými základnami a o?ekávali návrat bombardér? s nedostatkem paliva, vyst?ílenou municí a otup?lou pozorností pilot?. Osv?tlená p?istávací plocha, rozsvícená naviga?ní sv?tla a nízká rychlost bombardér? p?i sestupu bylo to nejlep?í pro odhalení a zni?ení nep?ítele. Je?t? ú?eln?j?í a efektivn?j?í ale i riskantn?j?í bylo napadnout letadla p?i jejich startu, kdy ov?em byly daleko více ve st?ehu a s nabitými kulomety a kanony. Pokud ani to nevy?lo, pak aby se nevraceli s plnou výzbrojí poskytla jim náhradní cíle ?eleznice. Trat? v noci byly z?etelné a od lokomotiv stoupalo jisk?ení a dým. Nicmén? v takovýchto situacích piloti pociťovali po p?eletu pob?e?í do nitra Francie za tém?? absolutní tmy pod sebou i ?áste?n? v kabin? letounu osam?lost, naprostou odlou?enost, kdy pro nízký let ml?elo i rádio a v?e zále?elo jen na nich samotných. Výhoda Karla p?i no?ní navigaci byla v tom, ?e území Francie ?áste?n? znal z doby p?sobení ve francouzských leteckých silách a jeho orientace ve slo?it?j?ích situacích byla okam?itá. Respekt a výjime?né bojové úsp?chy vzbudili u jeho nad?ízených takový obdiv, ?e mu bylo ponecháno rozhodnutí let?t ?kdykoliv a kamkoliv?. Pak u? bylo jen na n?m tajn? nebo v nep?ehledné situaci se zav?sit za nep?ítele, trochu pod ním nebo nad ním se p?iblí?it na vzdálenost 90 a? 180 metr? a zpustit palbu z kanon? na trup letadla. Tak se stal Hurricane l.perut? BE 581 s písmeny JX:E, s nápisy ?Night Reaper? (No?ní seká?) s vyzna?enými po?ty sest?el? postrachem n?mecké Luftwafe.

Originální záznam z jednoho úsp??ného opera?ního letu:

Zpráva o boji F/Lt.K.Kuttelwaschera, DFC z noci 2.?ervence 1942
Tajné zpravodajská form F ?osobní zpráva o boji-pilot F/Lt K.M.Kuttelwascher,DFC (?ech).

A/ Datum: 2.?ervence 1942
B/ Jednotka: 1. peruť
C/ Typ a verze vlast. stroje: Hurricane Mk IIC.L.R.JX-
D/ Doba provedení útoku: 03.25h.- 03.40h.
E/ Místo útoku nebo cíle: St.Malo and Dináre
F/ Po?así: mraky 10/10 se základnou, nad 5000 stop, nízká mlha
G/ Vlastní ztráty ? letouny: Nic
H/ Vlastní ztráty ? personál: Nic
J/ Nep?átelské ztráty v let.: 2 bombardéry Dornier 217 sest?eleny v boji, 1 bombardér Dornier 217 po?kozen
K/ Nep?átelské ztráty na zemi: Nic

HLAVNÍ ZPRÁVA:

F/Lt Kuttelwascher startoval z Tangmere v 2.10 hod. na operaci Intruder ke Conches a Dinardu. Po p?eletu Kanálu p?ekro?il francouzské pob?e?í u Carentan ve 3.000 stopách. 18 minut po p?eletu pob?e?í se ocitl ji?n? od Dinardu. Leti?t? bylo osvíceno sv?telnými zna?kami a dv?ma sv?telnými pruhy pro p?istávání. Pilot se sto?il doleva a namí?il nad mo?e, kde krou?il u ústí ?eky nedaleko St.Malo. V 03.25 hod., kdy? se pilot nalézal asi 5 mil severn? od dinardského leti?t?, spat?il po pravé stran? Dorniera 217 letícího v 1 000 stopách s rozsvícenými polohovými sv?tly, které v záp?tí letoun zhasl. Pilot poté zpozoroval po své levé stran? dva docela blízko letící Dorniery 217 ve vý?ce asi 1000 stop s rozsvícenými polohovými sv?tly. Zaúto?il na bli??ího z nich ze 200 yard? p?ímo zezadu, mírn? odspoda letounu a ten se z?ítil v plamenech p?ímo do zem?.
Druhý Dornier 217, stále je?t? krou?ící s rozsvícenými sv?tly, let?l o n?co vý?e ne? ná? stíha?. Ten se k n?mu p?ibli?oval, ale protivník sv?tla zhasl a on prolétl 100 stop pod ním. Sto?il se proto vlevo a zamanévroval op?t do pozice pro st?elbu, kterou provedl ze 250 yard?, p?lsekundovou a jednosekundovou dávkou. Palba vnikla do trupu z pravé strany nep?átelského stoje, ale bez výsledku. Zásahy byly sice spat?eny, ale kontakt s nep?ítelem byl ztracen. Tento nep?átelský letoun je nárokován jako po?kozený.
Pilot potom let?l nad ji?ní cíp leti?t? a spat?il jednoho Dorniera 217 letícího v 1 000 stopách s rozsvícenými polohovými sv?tly. Zaujal tedy pozici pod a za ním. Nep?ítel sv?tla vypnul a v té chvíli byl Hurricane tém?? zachycen sv?tlomety z pravé strany. F/Lt Kuttelwascher ale pronásledoval nep?átelský letoun dále, znovu ho spat?il a vypálil po n?m dv? dvousekundové dávky p?ímo ze zadu z velmi malé vzdálenosti. Po t?chto dávkách za?al Dornier 217 ho?et. Odklonil se doprava, p?e?el prudce do st?emhlavého letu a havaroval v lese severn? od leti?t?. Pilot potom nabral kurs dom?, p?i?em? se setkal s flakem p?i p?eletu pob?e?í nedaleko St. Malo. P?i cest? zp?t asi v 03.45 hod. vid?l ho?et n?co na zemi nedaleko Trevieres. P?elet?l Kanál v 5 000 stopách a p?istál v Tangmere v 04.45 hod.

Vyst?elená munice: 350 ran projektil? H.E. a stejný po?et kuli?ek. ?ádná zbra? se nezasekla.

Ztráty nep?ítele: 2 Do 217, 1 Do po?kozen
F/Lt Kuttelwascherem, DFC and bar

Podpis: K.M.Kuttelwascher F/Lt
Podpis: C.S.Hick F/O Zpravodajský d?stojník l. perut?

Po takto úsp??ném letu ani on sám netu?il, ?e to byla vlastn? jeho poslední vále?ná mise u 1.perut? a na stroji Hurrican. 8.7.1942 ukon?il svou úsp??nou slu?bu u 1.perut? a na vlastní ?ádost byl p?elo?en k 23.peruti do Fordu, aby pokra?oval v misích Night Intruder na dvoumotorových Mosquitech NF Mk II. P?es mnohem dokonalej?í technickou vybavenost t?chto stroj?, radarovou navigaci a krátkou dobu p?sobení u této perut? se ji? podobných výsledk? nedo?kal.

Vyu?ití zku?eností z bojových akcí jako stíhací pilota.

Dne 1.10.1942 F/Lt Karel Kuttelwascher DFC p?íslu?ník 23.no?ní stíhací perut?, definitivn? opustil bojovou slu?bu a byl p?id?len k dispozici Inspektorátu ?s. letectva.Po?tem p?iznaných vzdu?ných vít?zství byl tehdy na ?ele tabulky nejúsp??n?j?ích ?s. stíha?? a tento primát si udr?el a? do konce 2. sv?tové války.

?adí se tedy na 1. místo nejúsp??n?j?ích ?eskoslovenských no?ních stíha?? s výsledkem: 20 sest?elených letoun?, 2 pravd?podobn? sest?elené, 5 po?kozených, celkem tedy 27 letoun? vy?azených z bojového nasazení Luftwaffe Po odvolání z bojových akcí je?t? v dob? války absolvoval Karel Kuttelwascher velké turné po Severní Americe. Nav?tívil i ?adu leteckých ?kol a s jejich ?áky se pod?lil o své bohaté zku?enosti. Setkal se s ?adou krajan? ve Spojených státech. V Kanad? pak se podílel na náboru a výcviku letc?, nav?tívil n?kolik leteckých ?kol Královského kanadského letectva. Kdy? se jeho severoamerická mise blí?ila ke konci, v Britanii se ji? p?ipravovala pomoc dobrovolník? - stíhacích pilotu pod vedením Franti?ka Fajtla do Ruska, kam nakonec v únoru 1944 odcestovali. Karel se na vánoce 1943 vrátil p?es Washington zp?t k rodin? do Britanie.

RAF vysly?elo jeho p?ání být poblí? rodiny a nastoupil u 32 MU, co? byl pro n?ho ?Nový sv?t? Testoval a provád?l cvi?né lety vícemotorových letadel, dvou i ?ty?motorové bombardéry nebyly výjimkou a stroje s víceú?elovým zam??ením. Výhodou pro oba bylo, ?e mohla být rodina spolu. Ke dvouletému synovi jménem Huw zakrátko p?ibyla dvoj?ata Vera a Mary. Blí?il se konec války a jak Karel, tak i jeho bratr Jan, který byl p?íslu?níkem samostatné obrn?né brigády, která se zú?astnila invaze do Evropy, se nesmírn? t??ili na návrat do ?eskoslovenska. 5.kv?tna 1945 se také do?kali rodi?e s bratrem Miroslavem, kte?í se vrátili z dvouleté internace v Plané nad Lu?nicí a tou?ebn? se t??ili na setkání. Válka v Evrop? oficiáln? skon?ila 8.kv?tna 1945 a nic nebránilo setkání takto násiln? 6 let odlou?ené rodiny.

Návrat dom? a pokus o uplatn?ní v osvobozeném ?eskoslovensku.

Více jak 3 m?síce trvalo vy?ízení mezivládních formalit o návratu ?eskoslovenských pilot? z Britanie. 18.srpna 1945 se Liberátor 311 perut? na Ruzyni dotkl p?dy osvobozeného ?eskoslovenska a pro jinak otrlé bojové piloty to byla ta ?nejslad?í cesta?. P?ehlídka 21.srpna 1945 v Praze a jejich p?ijetí bylo v?elé. Pak nastal u? v?ední ?ivot vojáka. Pový?ení na ?tábního kapitána, nejprve za?azení k vojenské ?ásti leti?t? Ruzyn? a po m?síci nástup k Letecké vojenské akademii v Hradci Králové. N?kolik dn? po jeho p?íjezdu do republiky, p?ilet?la i jeho ?ena Ruby se t?emi d?tmi. Postavení u?itele a správce letecké techniky nespl?ovaly jeho p?edstavy výkonného pilota, kdy na cvi?ném Aradu Ar 96B ?lo o stereotypní trénink orientace a p?istávání. V?bec nemluv? o m?sí?ním p?íjmu K?s 479,20 ze kterého m?l hradit svoje náklady a náklady celé rodiny. Po n?kolikerém setkání se svým jmenovcem generálem Karlem Kutlva?rem (shoda jmen), velitelem ?Pra?ského povstání? do?el k záv?ru, ?e se vrátí do Velké Britanie. Nasv?d?ovala tomu atmosféra ve ve?ejném ?ivot? a i diskuze na pra?ské Hanspaulce u ?eskoslovenského generála, kterého n?kolikrát nav?tívil. Man?elka i d?ti, které m?ly britskou státní p?íslu?nost se ji? koncem ledna 1946 vrátily dom? do Velké Britanie. A to i p?esto, ?e kmotrem jeho prvorozeného syna Huwa byl ministr zahrani?í Jan Masaryk a president Dr. E. Bene?. On pak si za?al vy?izovat ú?ední formality ke svému návratu za rodinou. Zárove? tu?il, ?e se do ?eskoslovenska bude moci jen obtí?n? vrátit. P?esto se mu poda?ilo je?t? v roce 1947 v ?SR strávit krátkou dovolenou.

Za?átek svého civilního ?ivota ve Velké Britanii.

21.5.1946 vystoupil z ?eskoslovenského letectva a o p?t dní pozd?ji nasedl v Praze Ruzyni do Dakoty RAF a odlet?l do Croydonu. ?ty?i m?síce po p?íjezdu do Velké Britanie v roce 1946 se stal naturalizovaným britským ob?anem. Usadili se na okraji Londýna v Uxbridge, kde se k nim pozd?ji p?ipojil jeho bratr Jan s man?elkou Milu?kou. V listopadu 1946 nastoupil do zam?stnání u British European Airways ? BEA. Po dal?í náro?né výuce a zkou?kách civilního pilota dostal licenci na letadla Dove, Dakota a Viking. Pak nastoupil do ?ádné slu?by v hodnosti prvního d?stojníka na dvoumotorovém Vickers Vikingu, kde strávil prvních p?t let. P?i uvád?ní do funkce doporu?oval nad?ízený, aby na uniform? nosil vále?ná vyznamenání. Skromn? v?ak p?ipomn?l, ?e by mu ale potom sahala daleko k rameni. Jeho zanícenost k létání a oddanost k práci ov?em dále poznamenávala absenci v rodinném ?ivot?. Situace se dále stup?ovala tak, ?e v roce 1951 byli rozvedeni. Devítiletý Huwe byl sv??en otci a sedmiletá dvoj?ata Vera a Mari z?stala u matky. Sv?j volný ?as pak trávil v?t?inou v uxbridgském dom?, kde ho nav?t?vovaly i jeho dcery. V lét? roku 1959 se rozhodl strávit dovolenou v Cornwallu na osam?lé farm? v p?íjemném malém míst? zvaném Roche, kam také za?átkem srpna odjel se ?vagrovou a jejími dv?ma malými d?tmi. Toto bylo ale ji? místo, kde se poprvé objevily záva?né problémy na jeho zdraví. Nevolnost, zvracení, bolest na prsou donutila jeho p?átelé zavolat místního doktora. Ten ho tentý? den 13.srpna 1959 p?evezl do Královské cornwallské nemocnice v Trurro s diagnózou ?tromboza v?n?itých tepen po infarktu?. Dne 17.srpna deset minut p?ed p?lnocí v prost?edí zcela osamocen, tak jak vypadal i jeho ?ivot v no?ním kokpitu jeho Hurricanu, zem?el.

Bylo mu pouhých dvaa?ty?icet let do kterých se ve?lo tolik lásky k ?ivotu ve vzduchu, kterým se naplnil jeho d?tský sen a zárove? nenávist k násilné okupaci ?SR vyvolané Druhou sv?tovou válkou.

Literatura:
No?ní jest?áb: Roger Darlington
Ko?i?í o?i: Ji?í Rajlich, Ji?í Sehnal
Mnozí nedolet?li : Fr. Loucký


[Akt. známka: 1,89 / Počet hlasů: 28] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Josef Kuttelwascher | Počet komentářů: 10495 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Co je nového?
03.09.2007: Dal?í Jmenovekyn? na Sv?t?
V ned?li 2.9.2007 se narodila Tomá?ovi Kuttelwascherovi a jeho partnerce Martin? dcera Julie.

22.04.2006: Tomá? alias Kutlák v radiu Beat
Zítra ( 23.4.2006 ) od 14 hod bude v Radiu Beat v po?adu "Víkend z Va?ich konzer " vybírat muziku ze svých zásob Tomá? Kuttelwascher.

12.04.2006: Porucha e-mailu
O víkendu a za?átkem tohoto týdne byla porucha elektronické po?ty na schránkách cokoliv@kuttelwascher.cz. Podrobnosti se do?tete v tomto ?lánku.